Závěr
Cílem diplomové práce bylo analyzovat základní požadavky na použití videa jako zdroje dat pro fotogrammetrii. Byly vypracovány tři případové studie formou experimentu, kde předmětem zkoumání bylo rozlišení videa, respektive snímků z něj, a snímková frekvence videa.
První případová studie byla zpracována v oblasti fyzickogeografické. Byl proveden snímkový let s UAV, při kterém byl pořízeny snímky metodou fotogrammetrie, následně při stejném nastavení expozice byly pořízeny videozáznamy s nastavením rozlišení videa 4K a FHD a snímkovou frekvencí 25 FPS a 50 FPS. Dále byl proveden let se šikmou kamerou okolo objektu zájmu po kružnici s rozlišením 4K při snímkové frekvenci 25 FPS a 50 FPS. Takto vytvořená videa a fotografe byla zpracována v programu Agisoft Metashape Professional a výsledky porovnány mezi sebou. Během pracování bylo zjištěno, že snímková frekvence 50 FPS při rychlosti pohybu dronu 1,8 m/s je příliš vysoká a generuje velké množství fotografií, které nelze následně zpracovat. Dle výsledků bylo zjištěno, že při této rychlosti ve výšce letu 25 metrů nad zemí je optimální snímková frekvence 8,3 FPS. Dále bylo potvrzeno, že vyšší rozlišení má za následek větší rozlišení na zemi. Z videa pořízeného se šikmou kamerou při rozlišení 4K je možné dosáhnout stejného rozlišení na zemi, jako při snímkovém letu se svislou kamerou při rozlišení FHD, a to za mnohem kratší čas. Pro zjednodušení následného zpracování byla vytvořena kalkulačka v programu Microsoft Excel, která je k dispozici na webových stránkách diplomové práce.
Předmětem druhé případové studie bylo otestování pořízení videa na modelu malého rozměru za účelem vytvoření 3D modelu. Experiment byl zpracován několikrát. Testování probíhalo v laboratorních podmínkách při zachování konstantních světelných podmínek, stejné rychlosti a dráhy pohybu kamery. Bylo zjištěno, že pro správné zarovnání snímků je nezbytné mít model i jeho okolí dostatečně nasvícené, a také že při pořízení videa z větší vzdálenosti vznikne na modelu menší množství chybných fragmentů. Byla otestována rozlišení 4K a FHD na fotoaparátu s výměnným objektivem. Byly otestovány snímkové frekvence 25, 30 a 60 FPS při rozlišení 4K a FHD. Dle výsledků je vhodnější nižší snímková frekvence, tedy 25 FPS, při které má výsledný model menší množství zdeformovaných ploch.
Třetí případová studie byla vypracována v oblasti městské zástavby. Terénní šetření proběhlo dvakrát a ani v jednom případě nepřineslo uspokojivé výsledky. Směr pohybu kamery byl přímý, místo pohybu po kružnici, což bylo pravděpodobně hlavním důvodem chybného zarovnání pořízených snímků z videa. Přesto proběhlo zpracování prvního terénního šetření této případové studie s následným porovnáním výsledků napříč odlišným nastavením videa. Bylo zjištěno, že i v tomto případě přináší lepší výsledky nastavení videa s rozlišením 4K a snímkovou frekvencí 25 FPS.
Po zpracování třech případových studií lze konstatovat, že rozlišení videa má zásadní vliv na vzhled finálního obrazu. Při vyšším rozlišení má výsledný model i ortomozaika vyšší rozlišení, které se však ani při vysoké snímkové frekvenci nevyrovná snímkům vyfotografovaným. Dále bylo potvrzeno, že vysoká snímková frekvence má negativní vliv na výsledný obraz. Použití nízké rychlosti pohybu a vysoké snímkové frekvence způsobuje nadměrné množství snímků, které vede k větším nárokům na úložiště a tím i vysoké náročnosti na zpracování. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo zaznamenat nežádoucí efekt „rolling shutter" na žádném z pořízených snímků, nebyla tato vada dále zkoumána a testována. Důvodem byla nízká rychlost pohybu a směr otáčení kamery.
Jako hlavní výstup je vytvořený postup zpracování znázorněný na vývojovém diagramu. Dalším výstupem je vytvořená kalkulačka v programu Microsoft Excel, díky které je snazší výběr vhodného zařízení, nastavení videa, výšky letu a dalších důležitých parametrů pro stanovení podélných překryvů. Dále byly vytvořeny XML soubory, které obsahují skupinové procesy s přednastavenými parametry pro jednodušší zpracování v programu Agisoft Metashape.